shonert.staccato@gmail.com

Metoda výuky

Podstata mé metody

Moje metodika je výjimečná tím, že kromě hry na housle učím studenty i správně myslet a vštěpuji jim návyky, které mohou mít praktický význam pro život. Jedná se především o práci s energií. Podařilo se mi spojit energii čchi s hrou na housle a využít ji k efektivnímu zvládnutí složitých technik, jakou je např. řadové staccato. Pomocí mé metody je možné dosáhnout krásného a plného zvuku bez uplatnění síly, což je velmi důležité.

Energie Čchi

Pojem čchi pochází z tradiční čínské kultury a překládá se obvykle jako “přirozená energie”, “životní síla” nebo “proud energie”. Techniky práce s energií jsou známy především díky bojovým uměním. Proces využití energie čchi je v hudbě sice intuitivnější, ale může být vědomě rozvíjen a kontrolován. Věřím, že zákony fyziologie a energie jsou stejné za všech okolností. Princip působení energie čchi je stejný pro meč i smyčec, rozdíl je jen v účelu: v prvním případě se jedná o boj, v druhém o vyluzování houslových tónů.

Energie proudí mezi jednotlivými objekty, stejně jako mezi muzikantem a jeho nástrojem. Každý člověk i každá věc má svou vlastní energii. Když se energie houslisty zharmonizuje s energií houslí, stačí jen minimální fyzické úsilí k dosažení těch nejlepších výsledků. Jde o to naučit se vnímat přirozené vibrace nástroje svým smyčcem a nebránit jim v rezonanci. Musí být dosaženo dokonalé spolupráce mezi energií a fyzickým tělem, mezi houslistou a nástrojem.

Dobrým příkladem takového propojení energie a fyzické činnosti je točící se kolotoč. Točící se kolotoč má energii. Chcete-li, aby se stále otáčel, stačí k tomu jen minimální množství vaší vlastní síly. Důležité je jen působit na něj stále ve stejném směru. Energie kolotoče a ta vaše pak vzájemně spolupracují. Budete-li však působit na kolotoč ve směru opačném, zastavíte ho, případně se zraníte.

Tajemství mé metody

Jedno z dalších tajemství mé metodiky tkví ve využití zákonů psychologie. Student si informace zapamatuje podstatně rychleji a lépe, pokud je vnímá asociativně. Na svých hodinách proto často uvádím porovnání. Zde je příklad jedné takové analogie:

Tři lidé dostali za úkol rozbít cihlovou stěnu holýma rukama. První se o to pokoušel hodinu, poranil si ruku a nechal toho. Druhému se po několika hodinách podařilo stěnu poškodit, poté však upadl do bezvědomí. Třetí nejprve důkladně prozkoumal zeď, až v ní našel slabé místo. Teprve potom se mu bez újmy na zdraví a s minimálním úsilím podařilo zeď rozbít.

Moje pedagogická metodika je založena na třetí variantě. Není až tak důležité, zda žák cvičí hodně či málo, ale nakolik efektivní toto cvičení je. Jak říkal můj profesor Alexej Gvozděv : „Ze hry na housle se nesmí unavit ruce, nýbrž hlava.” Když se svého žáka snažím naučit správně myslet, doufám zároveň, že dokáže uplatňovat své znalosti i v jiných oblastech života, které s hudbou nemají nic společného. Dokonalé zvládnutí jednotlivých technik je pouze začátek. Hra na housle, jakož i bojové umění, je pouze jedním z prostředků k dosažení duchovní dokonalosti. Je to filosofie a životní styl.

Individuální přístup

Jsem učitel, ale někdy si připadám skoro jako lékař. Studenti za mnou přicházejí s mnoha různými obtížemi. Pro lékaře je nejdůležitější správně a včas určit diagnózu a poté najít co nejefektivnější cestu k nápravě. Zjistím, s čím má žák problém, z jakého důvodu se mu nedaří ten či jiný technický úkon nebo proč skladba v jeho podání nezní dosti výrazně. Pokud například žákovi působí problémy profesionální staccato, nalezneme společně jejich podstatu a původ a také cestu k jejich vyřešení.